Eating the Globe: Syria   

I was in San Francisco for work and celebrated a productive morning with an out-of-the-way lunch. This is Palmyra.

I got the Kibbi platter, which consists of:
Four shells of mashed cracked wheat stuffed with ground beef, sauteed onions, and pine nuts served with a side of hummus, cucumber salad, pita, garlic sauce, and hot sauce.

The kibbi was/were delicious. Not greasy or heavy at all. My only complaint was that it only came with four pieces.

Countries tried so far:
Africa: Algeria, Egypt, Eritrea, Ethiopia, Madagascar, Morocco, Nigeria, Somalia, South Africa
Asia: Afghanistan, Armenia, Bangladesh, Bhutan, Burma, Cambodia, China, Georgia, India, Indonesia, Iran, Iraq, Israel, Japan, Jordan, Kyrgyzstan, Laos, Lebanon, Malaysia, Maldives, Mongolia, Nepal, North Korea, Pakistan, Philippines, Singapore, South Korea, Syria, Taiwan, Thailand, Turkey, Vietnam, Yemen
Europe: Albania, Belgium, Bosnia, Bulgaria, Czechia, Denmark, Finland, France, Germany, Great Britain, Greece, Hungary, Iceland, Ireland, Italy, Lithuania, Norway, Poland, Portugal, Russia, Slovakia, Spain, Sweden
North America: Belize, Canada, Cuba, El Salvador, Guatemala, Honduras, Jamaica, Mexico, Nicaragua, Trinidad & Tobago, USA
South America: Argentina, Brazil, Chile, Colombia, Ecuador, Paraguay, Peru, Venezuela
Oceania: Australia, Fiji, Samoa, Tonga
          Following the US Second Amendment, Czechia (formerly the Czech Republic) is adding “the right to bear arms” to its constitution   

In a move to combat terrorism, Czech leaders are adding "the right to bear arms" to their constitution. Why be sitting ducks to terrorists when you can level the playing field with the stroke of a pen?

The post Following the US Second Amendment, Czechia (formerly the Czech Republic) is adding “the right to bear arms” to its constitution appeared first on Powdered Wig Society.


          Muzeum Samorostů (Museum of Driftwood) in Slavonice, Czechia   

Exterior of the museum

The collectors of the world have devised museums dedicated to trolls, ice machines, and even David Hasselhoff. But perhaps the most bizarre and random of them all is a museum in Czechia devoted entirely to driftwood— forest driftwood, that is.

Created by Czech forester Karel Tůma, the Museum of Driftwood displays 600 stumps, branches, and trunks of many different shapes and sizes. Both indoors and outdoors, the wooden formations resemble birds, wheels, chairs, and benches, together creating a miniature, leafless forest in the museum.

Although the closest approximation for the museum’s name is “Museum of Driftwood,” there is no direct translation. The museum’s Czech name, Muzeum Samorostů, refers to a type of driftwood that is left scattered in a forest as opposed to on a beach, a terrestrial driftwood of sorts. (Given that Czechia is a landlocked country, this is no big surprise.)

A common feature at the Museum of Driftwood are sets of two trunks hinged together at the top, imitating the lower bodies of men. Branches sticking out from the crotch area are a quite eye-catching touch.


          Troška historie nikoho nezabije, naopak nám pomůže   
První prázdninový víkend je v médiích plný "odlehčených" témat. Vévodí jim velmi zajímavé materiály s tématy, o nichž se tak často nehovoří. Třeba odkdy existuje název Czechia, jak to bylo v roce 1945 s odsunem Poláků a Němců ve středních a východní Evropě, jak se šíří separatismus (osamostatňování se) v Evropě a co má Česko společného s Bavorskem.


Ale začněme pěkně doma, u nás v Božicích. Po staletí tady vedle sebe existovaly dvě přibližně stejně velké obce: Křídlovice (později s přídomkem České - Böhmisch nebo Velké - Gross) a Božice. Ve středověku jsme měli i řadu blízkých sousedů jako Petrovice (u Křídlovic), Raklinice (Rakvice nebo též Rochovice) blízko dnešního Zámlýní) a Křížkovice (mezi dvěma hrby směrem k mackovskému kruháku). Výraznou tendenci sbližování zahájil na konci 19. století prelát Max Mayer, který společné instituce směřoval mezi obě obce, tak aby je stavebně propojil. Tak vznikly dvě budovy penzionátu - kláštera Maria Hilf (dnešní Domov Božice), naproti pošta a četnická stanice. No a taky původní budova hasičské zbrojnice.

Administrativně došlo poprvé ke spojení obou obcí za okupace v říjnu 1938, kdy vznikla obec Neuweidenbach, složená ze dvou částí: Neuweidenbach-West (Křídlovice) a Neuweidenbach-Ost (Božice). Na konci roku 1945 bylo rozhodnuto o opětovném rozdělení a osamostatnění se obou částí a tak od 1.1.1946 existovaly opět samostatné Božice a samostatné České Křídlovice. Svou roli v tom nepochybně sehrál i původ nového obyvatelstva, kde do Božic přišli noví osadníci především ze Slovácka, Hané a Hanáckého Slovácka (včetně Bučovicka) a Valašska, kdežto Křídlovice měly nové osídlence z Vysočiny (Třebíčsko, Žďársko, Tišnovsko), doplněné tu z Podluží, tu z Hanáckého Slovácka i z centrálního Moravského Slovácka (hlavně Uherskobrodska). Navíc žila v Božicích početná skupina českých obyvatel, kteří do Božic přišli ve vlně počešťování českého pohraničí v nově vzniklém Československu v polovině 20. let. Sžívání národopisných kultur to bylo jistě velmi složité a jeho výsledkem bylo praktické vymizení folklorních a regionálních prvků. To až moderní doba znamenala návrat ke kořenům a vzkříšení celé řady tradičních obyčejů, obřadů a zvyků.

Socializace vesnice na konci 40. let pak znamenala výrazný zásah státu do místních samospráv. Snaha řídit stát a obec jako firmu tady byla v praxi realizována prostřednictvím místních národních výborů (s nevolenými výkonnými tajemníky na úřadech - počínaje tzv. újezdními tajemníky, přes tajemníky MNV) a jednotných zemědělských družstev (JZD). Božice a Křídlovice tak byly od 1.1.1951 opět spojeny v jednu obec, která se podle tehdejších vážných úvah mohla jmenovat Petrovice (podle největší ze zaniklých obcí v okolí), ale nakonec zvítězil zdravý rozum a po půlročním dvojnázvu Božice-České Křídlovice se jmenujeme dodnes Božice.
Už v roce 1949 byl z politických důvodů rozbit systém zemského zřízení, bylo vytvořeno 14 krajů a nové okresy. Božice a České Křídlovice se staly 1.2.1949 součástí okresu Mikulov. Nikdo se nikoho na nic neptal, vše bylo direktivně řízeno z ÚV KSČ v Praze. Vznikl takový "rohlík" kolem hranic s Rakouskem - od Hrádku po Valtice. Tak se taky třeba hrál fotbalový okresní přebor.
To zemědělská družstva vedle sebe ještě deset let koexistovala, aby byla po návratu Božic do okresu Znojmo v roce 1960 sloučena v roce 1961 do jednoho JZD Božice. Naděje "pražského jara" zničily sovětské tanky 21.8.1968 a následná normalizace se tvrdě podepsala na našich životech. Proti režimu měl  málokdo odvahu bojovat a tak se odehrávaly pouze dílčí projevy odporu a různé symbolické provokace. Tak jsme nosili dlouhé vlasy ("máničky"), tak jsme nosili rifle, i když se ani jedno ani druhé tak nějak nesmělo, že? Tak jsme dělali první amatérské diskotéky, tak jsme hráli bigbít a to všechno jako svazáci, hasiči, myslivci či svazarmovci... Tak nějak "v mezích zákona", abychom měli pokoj a nikoho moc nepopudili a sami sobě nezkomplikovali život... Třeba v prvomájových průdech nebo při oslavách MDŽ. Když v Rusku přišel Gorbačov, věřili jsme (někteří?), že se vrátí ideály roku 1968. Ale ono už to nešlo ....

Normalizace zašla až moc daleko. Konkrétně v Božicích (tak jako jinde v republice) byly nejdříve centralizovány samosprávy obcí vytvářením tzv. střediskových obcí (u nás s Boroticemi a Čejkovicemi, proto nás mají dodnes plné zuby!). O těch malých (jako byla třeba ta moje rodná) se mluvilo jako o zánikových a nepodporovala se tam třeba výstavba. Čekalo se, že se tyto vesničky samy vylidní a zaniknou. Ani družstva už nebyla těmi družstvy s původními ideály, ale staly se z nich socialistické firmy se vším všudy. všichni známe jména jako Čuba nebo Švrček - Slušovice nebo Práče). Tam, kde se to mocipánům hodilo, tam družstva jednoduše zrušili a začlenili do systému státních statků. Napodruhé se to podařilo i s JZD Božice, které se stalo v roce 1977 součástí Státního semenářského statku Oseva Prosiměřice.

To všechno padlo po 17.11.1989.

A toto všechno v trošku jiné podobě by nám chtěl nyní znovu naservírovat Andrej Babiš. Ve svých plánech "řídit vše jako firmu" jde ještě dál. Zrušil by kraje, Senát a taky obecní zastupitelstva. Prý stačí pouze přímo volený starosta s profesionálním aparátem, který všechno zvládne sám ...
Až budete za pár měsíců přemýšlet, komu hodíte svůj hlas v parlamentních volbách, mějte na paměti, že nehlasujete jenom o několika stokorunách, která nám chtějí všechny strany vnutit jako úplatek, ale že hlasujete taky o budoucnosti Božic.

                                (lan)